"Ostré starty jsme nezaznamenali, možná bohužel, trochu jsme si to i přáli, ale situace to nevyžadovala," řekl novinářům po přistání jeden z pilotů Michal Daněk. Čeští stíhači tak podle něj na Islandu dělali skoro totéž co v Česku. "To znamená zabezpečovat vzdušný prostor, akorát tam je rozsáhlejší," podotkl Daněk.
Do vzduchu se piloti dostali díky cvičným letům. Nad zamračeným a podle Daňka i hodně větrným ostrovem nalétali zhruba 150 hodin včetně přeletů, což představovalo přibližně sto letů. "Je tam jeden velký fenomén, a to silný vítr. To tam funguje, ale jinak je to tam prakticky stejné jako tady," řekl stíhač. Vichr však podle něj pilotům vadil spíše na zemi než za letu. Kvůli letům nad mořem museli mít na sobě vedle běžné výbavy také gumový oblek bránící prochladnutí ve studené vodě. Jinak se tato mise podle Daňka od jiných moc neodlišovala.
Na Island bylo 10. října vysláno pět gripenů. Vzdušný prostor ale střežily jen čtyři stíhačky, jedna byla záložní. Spolu s piloty na ostrov zamířilo i více než sedm desítek vojáků. Hlavní část kontingentu se do Česka vrátí v neděli.
Gripeny dnes doprovázel italský letoun KC-767, který stíhači využili k dotankování za letu. Tanker pak zamířil na letiště v Pardubicích spolu s nákladem a s prvními příslušníky uskupení, zatímco gripeny přistály na mateřské základně v Čáslavi. Celý let trval podle Daňka tři hodiny a 45 minut. Stíhačky nemohly letět rychleji kvůli tankovacímu letadlu, které je pomalejší. "Drželi jsme ho až do německého vzdušného prostoru, tam jsme potom zrychlili, takže jsme tady byli dříve než on," dodal pilot.
Island nemá vlastní armádu a poblíž jeho vzdušného prostoru prý narůstají aktivity ruských vzdušných sil. Daněk kvůli absenci ostrých letů ale žádná ruská letadla nezaznamenal. Dříve se česká armáda podílela na zajišťování bezpečnosti vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska.
zdroj: ČTK